Pošťák
Zvonek zoní jako divý
To pošta zpestří stařence chvíli
I žene se k vrátkům s obrovskou pílí
To těší se po ránu na dopis bílý
Za kliku bere, otvírá vrátka
Na prahu spatří pošt'áka radka
Radku, radečku: co pro mě máte?
Že vy mi od dcerky psaníčko dáte?
Babičko milá, to víte že dám - odvětí vlídně
Do brašny sahá, dopis jí dává
Dík za dík dá, tu však se radeček stařenky ptá:
Babičko milá, malou prosbu na vás mám
Chce se mi kakat, mohu jít k vám?
To víte že můžete, jen pojd'te dál
V budce však radečeck vyjmul nůž z brašny
Strhnut tím plánem, obočí vraští
Ted' tiše se vkrádá do světničky
A vztekle bodá do babičky
Krev si cáká na kachličky, na kamna i na košíčky
Vykuchal jí jako svini
Co s tím svinstvem ted'ka míní?
Ale coby...
Ukájí se rychle dlaní
Musí stihnout přeci ještě
Musí stihnout poštu ranní