Chybíš mi

Na malý posteli, ukojen kojtem
Po nočním veselí, ještě pořád
Vidim dvojitě, ale v tvým raním útěku
Střízlivim bolesti, v posledním
Doteku zůstal jsem uvězněn

Ospalý šašek, já dítě na věčnost
Z nákupních tašek, tahalas upřímnost
A zbylý city ukrytý po kapsách
Jsem já a si ty a oba máme strach
Z toho že co je ve skutečnosti není
A že bez boje se láska necení
Že jsme jen dvě nádoby bez dna
A že se má duše s tvou duší nezná

Chybíš mi chybíš mi, čemu se divíš
Chybíš mi chybíš mi, už zase mizíš
Příliš krásná na to aby
Znala opravdový milování
Příliš krásná na to aby uschla
Na mých vlhkých dlaních
Příliš krásná na to aby
Znala opravdový milování
Příliš krásná na to aby uschla
Na mých vlhkých dlaních

Poprvé společně poslední dobou
Mlčíme zbytečně když je to v obou
Tak silný jak říkáš, tak silný jak si přeju
Když se k ránu oblíkáš a já se tomu směju
Ale mám toho dost, všech svých sebeklamů
Vstanu dřív jako host se
Do tvý hlavy nedostanu
Osude vylez a pojď se semnou rvát
Tisíckrát musíš vstát než pochopíš, mám tě

Ve všech svých písních
Modlidbách před spaním
Pojď semnou projít, opilá svítáním
Slibme si to
Co si neslibují jiní, poprvé v životě
K člověku přímý

Chybíš mi chybíš mi, čemu se divíš
Chybíš mi chybíš mi, už zase mizíš
Příliš krásná na to aby
Znala opravdový milování
Příliš krásná na to aby uschla
Na mých vlhkých dlaních
Příliš krásná na to aby
Znala opravdový milování
Příliš krásná na to aby uschla
Na mých vlhkých dlaních

Zase se sejdem, skrytí opilostí kyslých vín
Bezmocní z toho, jak nevíme co stím
Spleteni projdem půlnočním městem
Zmateným duším se nabídnem s gestem
Života znalých ale skutečnosti malých lží
Našla si místo mezi duší a srdcem
A já slepě s bílou holí
Nesměl jít k čemukoliv, dotýkám se tě
Společně s tmou když usínáš pode mnou

Příliš krásná na to aby
Znala opravdový milování
Příliš krásná na to aby uschla
Na mých vlhkých dlaních
Příliš krásná na to aby
Znala opravdový milování
Příliš krásná na to aby uschla
Na mých vlhkých dlaních