Větrný Mlýn [Album]
Na zimní straně se tváří sever
A úder slyší z dopadů
Co hladí vlasy nám jen z náznaků
V padlém stromořadí bezvětří se svádí
Ruka svůj nejtišší pohyb ztrácí
A v hloubkách měkkých dosahů
V ně mlýny vždycky mlčí, sebe pootočí
Pohyb neubývá odpoví a neusíná
On ví jak vítr vál a měsíc roztéká v dálce
Rej vzlyků jmen a smíchů stráň
Jsou mlýny v nažloutlé trávě
On ví sám co vídává a stíny ohýbá v půlce
Je-li z prachu tvář i starý snář
Tak tomu nebývá stále
On ví jak vítr vál a měsíc roztéká v dálce
Rej vzlyků jmen a smíchů stráň
Jsou mlýny v nažloutlé trávě
On ví sám co vídává a stíny ohýbá v půlce
Je-li z prachu tvář i starý snář
Tak tomu nebývá stále
Pod hlavou leží zem jen z počátků
Snad ze snů, možná zázraků
Skvrny slunce na mincích
Je pannou v orlicích najednou se stmívá
Po větru tě hlídá
Po dechu je zase cítit náš vzduch
Je plamen bdících krajů
Smotky doby v dotecích, mlýn je nerozplétá
Mizí na ramenou v síle mrtvých rukou
Mlýn jen tak povídá
Když vítr do něho snáší (Mlýn jen tak povídá)
To co neříká (Když vítr do něho snáší)
Vždyť on se jenom zas tváří (To co neříká)
(Vždyť on se jenom zas tváří)
Vždyť on se jenom zas tváří (To co neříká)
Vždyť on se jenom zas tváří
