Červené Blato

(Vernakulární)
V jednom pĕkném údolíčku stojí kafilerie
Atmosféra odérem je prostoupená tam
Ve šmelcu jsou sobĕ rovni človĕk, bestie
Původ tĕchto surovin je všeobecnĕ znám
Na samotĕ u rybníka rašelina vidí se
Rudočerná matérie sahá do hlubin
Každá kročej co tam žbluňkne, okamžitĕ topí se
Vylučuje do ovzduší psychotropní plyn
Pod tím blatem červeným kdo jednou vodu zřel
A k osvĕžení ponořil tam libovolný úd
Jak kdyby ho podřezali, hroznĕ zakřičel
Připadal si vzhledem blíže do krvavýh zrůd
Na okrese vzduchem lítaj záludné bakterie
S dosti velkým procentem rozložených ryb
Navozují domorodcům představy, euforie
Na venkovské mentalitĕ nenávratný vryp
Na obecním hřbitůvku až jednou budem tvrdĕ spát
Naše grunty nová síla jistĕ oplodní
Do té doby putrefakcí chceme se inspirovat
Vyvíjeti činnost ryze maniakální
Нnilobou nic nekončí, nýbrž začíná
Kdopak by se kadáverů po tĕch létech bál?
Influence jako monsun spadla do klína
Budem dĕlat radikální prudký blekmetál