Hlas

Cítím, jak mi proudí krev do žil a vnímám sebe
Jako toho, který žil svůj sen do poslední chvíle své
Myslel jsem, že štěstí nezískám
Hledal všude, ale nikde nebylo k nalezení
Špatně jsem se koukal na svůj život, chtěl jsem lepší
Ostatním šli věci sami, já připadal si horší

Naštěstí mi zbyl hlas, co říká mi neměj strach
Tvoje víra je silnější, když se stává skutečnou

Cítím, jak je ve mně hněv, co zbyl mi z minulýho dne
A zpátky vrací se mi do žil ten stejný den, kde jsem byl tak sám
Bylo toho na mě moc já věděl, že nemůžu dál
A vím, že vinu nesu já
Komu jsem ublížil se omlouvám

Naštěstí mi zbyl hlas, co říká mi neměj strach
Tvoje víra je silnější, když se stává skutečnou

Zastavil se čas a pomalu si zvykám na sebe
Na to jakej doopravdy jsem, snažím se neplýtvat svým životem
Věřím, že naděje mi zůstala taková
Přesně taková, co mě zachránila a vrátila mi do života sen

Naštěstí mi zbyl hlas, co říká mi neměj strach
Tvoje víra je silnější, když se stává skutečnou