Pieta

V rohu náměstí, kousek od nádraží
Pod černým baldachýnem komínem vytvořeným
Němá bolestí stála nad drenáží
Madona s mrtvým synem umučeným

Stála zmatená nenadálým hlukem
Na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze
Trochu zděšená podnapilým plukem
Co vůbec nevypadal na vítěze

R: Stojíce u Piety kouřili cigarety
A šnapsem žízeň hnali kilometr klusem
Kuplety z kabaretu zpívali pro Pietu
A když je dozpívali, otřásli se hnusem

Měli monstrance cestou nakradené
A snímky pro rodiny, jež léta neviděli
Místní sebrance, válkou nakažené
Tu trochu zeleniny záviděli

. Holky z ulice trochu pomuchlali
A pak jim zaplatili držadlem bajonetu
Sklady munice pečlivě zavírali
A pak se posadili pod Pietu

R: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou
Hlasitě nadávali na pitomou nudu
Čmárali po Pietě pozdravy Mariettě
Kterou si půjčovali, neznajíce studu

Jednu neděli polní zabalili
Poslední pohlednici příbuzným odeslali
Potom odjeli, aniž zaplatili
Na cestě železnicí usínali

Nikdo neplakal, nikdo nelitoval
Nikoho nebolelo, že jeli bez loučení
Někdo přitakal, jiný poděkoval
Nikomu nescházelo poroučení

R: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
Písmena zaujala načmáraná křídou
Číst se však neučila, tak nápis pohladila
Písmena rozmazala, zbytek umyl déšť
Zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť ...