Praha (feat. Bartoloměj Arnošt Fiala)

V tom městě z betonu a šedí
A mravenčích vrahů ticha
Kde všichni všechno ví
A každý v nudě slýchá
Ozvěny svýho hlasu
V nekonečnejch tunelech

Kam srnky chodí umírat
A tvůj kluk k jejímu pasu
O víkendech lhát

Kde se není čeho bát
Třeba tvojí tváře na bilboardu
Nebo snů věčnýho mládí?

Kde se lidi jen tak mlátí
Aby na ně něco zbylo
Z toho betonu a šedí
Z toho vědění
Z té něhy
Co tu občas bloudí
Když se vrátíš

A tak ve své snaze
Najít hlučnej klid
Zakotvím se v Praze
Kde si najdu malej byt
A svit tvé tváře
Nepřekročí jeho prah

Vrátí se zpět do Brna

A až mě najdeš za tisíce let
V supernově u pokladny
Bude ze mě vrah
Co po-tichu kráčí

Vrah co všechno ví
A který v nudě slýchá
Ozvěny tvých hlasů
V nichž přežívá ta pýcha

Tam, na konci světa
Už není tvoje tvář
Jenom střípky slov
Jen jedna věčná věta

Miluju tě
A jak dlouhá času stezka
Ale já na tebe počkám, Barte
Na druhý straně Česka