Básník

Není to zvláštní slovo?
Co snění má už v názvu
A na kůži i duši jizvu
Kdo ji tam přikoval

Byla to noc?
Ne, ta hojí
Byl to den?
Asi. nejspíš

Když nepíšu, nic nevím
Neumím mluvit s lidmi
O počasí a jejich oblíbeném sitcomu
Není mi to po chuti

Básník se, ale, jak se zdá, může zjevit kdekoli
Já, malý vesničan, 185 centimetrů a slabé oči po dědovi
Jsem teď tady a čtu a přemýšlím, jestli někdo rozumí
Jestli někdo čte a není to novela o tom
Jak se potkal a potkala a nechtěli ale pak chtěli a nakonec konec

A zpochybňuji každý řádek, každé slovo
Koho by taky napadlo být básník teď
Když teď je v módě nic moc nevědět
Neviním stát, ale asi bych měl
Viním výchovu a lenost lidí
Mohli si číst, mohli debatovat
Mohli malovat, tvořit, zpívat
A ne hodnotit se virtuální stupnicí
Od nuly po miluju tě

Je mi smutno, protože už pár pátků
Mluvím pravdu a pak taky zdá se, že jdem pozpátku
Koupeme se v nostalgii a odpoledne trávíme v galerii
Myslbek