Shora dolu

Dívám se zpátky, vidim sračky za sebou
Dívám se na nebe, počítám hvězdy nademnou
Držej mě v poutech, nenechaj mě nadechnout
Chci vidět světlo světa, nechci už dál ve tmě plout
Ten člověk v zrcadle už není, jako býval dřív
Stojí sám proti sobě, přemejšlí kudy jít
Dvě cesty před sebou, kam vítr, tam jde přece hřích
Kdysi chtěl držet věc, co nejde jen tak v ruce mít
Viděl jsem špatný věci Věci který nechceš zažít
Viděl jsem zhasnout život, noční můry, co se zdají
Kámoše ve sračkách, bez pomoci, chuť se zabít
Ty věci nejsou happy, tyhle jsou životem daný
Ptáš se proč to píšu Kde je smysl, kde je smích?
Otevři oči, možná časem pochopíš
Možná to uvidíš, až půjdeš v noci městem domu
Možná pak pochopíš, proč věci padaj shora dolu
Ptáš se proč to píšu Kde je smysl, kde je smích?
Otevři oči, možná časem pochopíš
Možná to uvidíš, až půjdeš v noci městem domu
Možná pak pochopíš, proč věci padaj shora dolu
Ztratil jsem iluze, nehledám
Nechám je ležet
Nechávám za sebou, nejde se vracet
Musim dál běžet Musim dál běžet
Postavy temnoty vídal jsem ve snech
Dneska jdu ulicí vidim je ve dne
Čekám jen na moment, kdy mě to zvedne
Vídám je dne, kdy mě to zvedne
Příjdu si v pasti, všechno se svírá
Zase mám stavy, už neni víra
Chtěl bych jít vzhůru, už neni síla
V hlavě mam De ja vu, těžko se sbírá
Hudba mě drží, terapie v textech
Jednou mě pustí Prosím tě dnes ne!
Co bude zítra, kdo mi to řekne?
Kdy bude dobře, kdy se to přepne?
Ptáš se proč to píšu Kde je smysl, kde je smích?
Otevři oči, možná časem pochopíš
Možná to uvidíš, až půjdeš v noci městem domu
Možná pak pochopíš, proč věci padaj shora dolu