Když

Když se mysl zraněná zřítí do hlubin
Zřítí do hlubin, z barev je stín
Když je hlava skloněná a zapůsobil blín
Zapůsobil blín, klín vyráží klín

Tiše se bojíme zachránit vadnoucí růže
Marný je čekání, že někdo nezištně pomůže
Ztrácíš právo něco si přát, když se vzdáváš
Ze strany na stranu vláčet sebou necháváš

Když co přijde dál, je nejasné
A ty nemáš už co říct, nemáš už co říct, nečekej víc
Když tvá víra pohasne, a pobledlá je líc
Pobledlá je líc, jdeš konci vstříc

Tiše se bojíme zachránit vadnoucí růže
Marný je čekání, že někdo nezištně pomůže
Ztrácíš právo něco si přát, když se vzdáváš
Ze strany na stranu vláčet sebou necháváš

Když tvá vlastní vůle má zlomený vaz
Nemůžeš se hnout, nemůžeš se hnout a uvolnit z pout
Dej ti Bože sílu zas na koně nasednout
Na koně nasednout a opustit kout

Bojuj a pak možná zachráníš vadnoucí růže
Nečekej marně, ze někdo nezištně pomůže

Nenech se ke zdi otočit a nenech se oslepit
Nenech se oslepit, dej růžím pít
Neboj se na cestu vykročit, pak zas můžeš snít
Pak zas můžeš snít a pro ty sny žít